Autor stránek

Autor stránek

Zde může být text o autorovi

Záhlaví stránek

Chlapečkům už jsou dva týdny. Staví se na vratké nožičky a taky z nich zase padají. Pěkně zvedají hlavičku, ale ještě nekoukají. Jak se objeví mamka u nich v bedýnce, nabírají najednou ohromnou rychlost, jako by závodili, kdo u ní bude dřív. V sobotu dávám poprvé odčervovací pastu. Vmáčknu jim ji do tlamky, otřepávají se, moc jim to nechutná. Odpoledne se z toho všichni svorně pokakají, musím převlíct celou bedýnku. Naštěstí to byla jen jednorázová reakce.
V pondělí jdu do práce, ale ráno kluky ještě vážím. Žlutýho vrátím do bedýnky a kouknu na něj ještě jednou. A nezdálo se mi to - opravdu na mě kouká. Mám velikou radost, hned se jdu pochlubit Pavlíkovi a Andrejce. Sice jsem je vzbudila, ale mají taky radost. Během dopoledne volám domů, Andrejka hlásí, že trochu kouká i modrý kluk. Když přijdu večer domů, kouká už krásně. A v úterý ráno i zelený.
Kluci už chodí, i když s hlavičkou dopředu a ocáskem dozadu pro udržení rovnováhy. Taky se jim prodlužuje doba aktivity. Neusínají hned, jak je mamka nakrmí. Chvilku lezou po bedýnce, vzájemně se okusují, oblíbená jsou hlavně ouška a ocásky. Někdy se vzájemně koušou do tlamiček. Jenže při tom potřebují víc držet rovnováhu, a to není jejich silná stránka. Někdy skončí na zádech jeden, někdy oba. Když je jeden bráška unavený a už usíná, druzí dva si na něj vlezou a zlobí ho. Nakonec ale svorně usnou všichni, jsou jak tři andělíčci, bílí a roztomilí.
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "1922"
Zápatí stránek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one