Autor stránek

Autor stránek

Zde může být text o autorovi

Záhlaví stránek

Doma uložíme Vikušku do bedny a nejprve štěňátka označím barevnými bavlnkami a zvážím je. Nejmenší má 209g, největší 242g. Docela cvalíci :).
Pak zkouším jedno po druhém přiložit Vikušce k cecíkům. Moc nadšená z toho není. Je pořád ještě taková oblblá z narkózy a chce se jí spát. Když se některé štěně přiblíží k operační ráně, tak vrčí. Ale je to poslušná holka, nechá se přesvědčit a jakž takž drží. Štěňátka jsou taky docela neklidný, dost piští a Viky to znervózňuje.
Takže další noc nespím. Přikládám mimina k cecíkům, uklidňuju Viky a hlídám jí, aby nějaké nezašlápla nebo nezalehla. Navíc musím masírovat bříška, aby se holky vyčuraly a vykakaly. Viky to zatím sama nedělá. K ránu je konečně klid, na chvíli konečně usnu. Ráno je na Vikušce vidět, že už to je zase ona. Očichává štěňátka, občas je oblízne, ale pořád je dost nešikovná. Sotva se mi ji podaří položit, některé štěně vykvikne, ona si prudce sedne, a začnou ječet ty zasednuté.
Znovu štěňata vážím, ty dvě menší přibraly, větší zhubly. Zvlášť jedno, které nekřičí tolik jako ostatní. Celý den sedím u bedny, hlídám, jestli mimina pijou, zvlášť to jedno.
Sem tam jdeme s Vikuškou ven, ta se vyčurá a hned zase běží domů. Začíná z ní být vzorná maminka.
Několikrát během dne vážím, tři přibývají, jen to jedno stagnuje. Až navečer konečně 2g nahoru a později večer dokonce dalších 13 gramů.
V dalších dnech je Viky už mnohem obratnější, reaguje na každé kviknutí, sama už štěňátka olizuje a většinu dne je u nich. Jen občas vyleze a jde si lehnout někam jinam. Mám pocit, že si od nich prostě potřebuje odpočinout. Ale jak některé zakňučí, rychle se k nim vrací.
Štěňátka jsou čím dál šikovnější. Při plazení už nepoužívají jen přední nožičky, ale i zadní. Díváme se na ně místo na televizi. Čumáčky a tlapky, po narození růžové, se začínají barvit do černa. Už mají i upadené pahýlky pupíků. Pěkně buclatí, plazí se přes sebe i přes mamku a Viky má s nima svatou trpělivost.
Váhově jsou si čtvrtý den už velmi podobná, jedno je možná malinko větší, poznám to ale spíš na váze než okem.
Poslední den prvního týdne je strašné horko. Viky je od rána nervózní, ke štěňatům se jí moc nechce a když už ji tam donutím, tak strašně heká. Snažíme se, aby mimina nebyla v průvanu a je tu fakt vedro. Štěňátka jsou neklidná a dost ječí. Zítra jdeme na kontrolu na veterinu, tak se poradíme.
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "1922"
Zápatí stránek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one