Autor stránek

Autor stránek

Zde může být text o autorovi

Záhlaví stránek

Holkám je plných osm týdnů a všechny váží kolem dvou kil. Ouška jim krásně stojí, po trimování jsou z nich dokonalí Westíci.
Dostávám zprávy o Agnesce. Prozkoumání nového domova i první noc proběhla v pohodě. Agneska si hraje, papá, čůrá všude a asi se hodně, hodně mazlí. Nepochybuju o tom, že je ve své nové smečce spokojená.
Středa a čtvrtek probíhá pod dohledem kluků.
V pátek dopoledne si přijedou noví pánečci pro Alannis. Bude bydlet nedaleko Kyjova ještě s jednou psí kamarádkou. Předám všechny nutné papíry a právě na loučení se vrátí i Jirka s Marťou z práce.
Doprovodíme Alušku až k autu, ještě jí zamáváme a už teď je mi po ní smutno. Později dostávám zprávy, že seznámení s psí kamarádkou proběhlo výborně, stejně jako první noc. Myslím, že Alannis čeká krásný psí život.
Sbalíme se a s Viky, Aishou a Amálkou nasedáme do auta a jedeme za rodičema do Jižních Čech.
Cestou se stavíme na oběd. Do restaurace jde Vikuška na vodítku - je zvyklá, takže si jako obvykle lehne pod stůl a jen čeká, jestli tam nepřistane kousek masíčka :).
Holčičky jsou v přepravce. Až skoro do Jihlavy v autě pořádně křičely, tak jsou unavené. V průběhu oběda se ale Amálka probere a dožaduje se svobody. Jirka má první dojezeno, tak si ji bere do náručí.
Jako oblohu máme na talíři malinký kousek melounu. Amálka je z něj nadšená. Chovat se moc nechce, takže jakmile položím příbor, beru ji i Vikušku ven. Obě se pěkně vyčurají a už přicházejí i kluci s Aishou. Taky ji vytáhli z přepravky. Holky necháme chvilku proběhnout a zase pokračujeme v cestě. Tentokrát holky křičí jen do první vesnice a zase usínají.
Naši nás přivítají, s nimi i zlatý retrívr Baddy. Fenečky se s ním očichají, ale víc o ně velký pesan nejeví zájem. Zato Amálka se zamilovala. Ráda by mu olízla čumáček, nebo do něj aspoň žduchla packou. Skáče na malých nožičkách, aby na něj dosáhla, o to výš dá Baddy hlavu. Občas na ni dokonce zavrčí. Naštěstí je to velmi hodný pejsek, Amálka se totiž nedá odradit.
Spíme v chatě na molitanech na zemi, Viky v našich nohách a holky v ohrádce. Kolem čtvrté ráno mě budí a dožadují se mazlení. Pohladím je a odskočím si. Když se vrátím, Jirka je vzhůru a holky jsou venku. Nějak jsme večer zapomněli zavřít ohrádku a ty všudybylky hravě našly únikovou cestu. Takže se přidají k nám a na dvou molitanech dospáváme do rána my dva a tři pejsci.
V sobotu nás čeká další loučení. Z Prahy si přijedou pro Amálku - mají to sem blíž. Po příjemném posezení u kávičky a posledních instrukcích nakládají Amálku do auta a mě přepadá veliký stesk. Teď už nám zbyla jen Aisha a taky jen na chvilku.
Odpoledne si děláme procházku do přírody. Naši berou Baddyho a my Vikušku i Aishu. Štěně statečně běhá za mamkou. Mám pocit, že snad ani neumí chodit, jen běhá. Krásně reaguje na zavolání, hlavně na Jirkův hlas. Kdy je to bezpečné, necháme ji volně běhat, sem tam ji poponesu. Vracíme se s unavenýma pejskama. Aisha se napapká a slastně usne. Večer ohrádku ani nezkoušíme, rovnou si ji s Vikuškou bereme do postele. Spinká moc pěkně. Kolem půl čtvrté se vzbudí, tak ji postavím na papírovou podložku a když na ni udělá loužičku, dostane velkou pochvalu. Spinkáme pak až do půl sedmé, kdy Jirka vezme obě holky na procházku. Vrátí se pěkně urousané od rosy. Vezmu deku a trochu Aishu utírám. Moc se jí to nezdá a jak přiblížím svůj palec k její tlamičce - řuv -pěkně mě hryzla. Dám si ji od těla a hrubým hlasem říkám - co to je, to nesmíš. Okamžitě se uklidní a jak si ji dám zase k sobě, rychle mi olizuje obličej. Je to chápavá holka.
Uděláme ještě jednu procházku, dneska je tepleji a pejsci jsou dřív unavení. Odpoledne se loučíme s našima a musíme se vrátit domů.
Aisha je z cesty utahaná, spát jde automaticky s náma. Ráno běží do obýváku a divně se tam otáčí. Já sprintuju s papírovou podložkou za ní a ona na ni hupsne a udělá loužičku. Dostane velikou pochvalu. Na ranní procházku je beru obě s Vikuškou. Aisha se drží u mamky, občas na ni zavolám a ona přihopsá. Mám vždycky nachystaný malý štěněčí pamlsek. Musím ho mít ale i pro Viky, aby jí ho nezáviděla. Aisha se očichá i s několika pejsky - všechny jejich majitele znám, vím, že jsou očkovaní a že malinké neublíží. Pak už musím utíkat do práce.
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "1922"
Zápatí stránek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one